Romány jsou jako jednočlenné domácnosti. Co se stane, když se do knihy přistěhuje druhý autor? Vznikne román ve dvou, napjaté soužití dvou příběhů, které se na každé dvoustraně dotýkají a zároveň míjejí. Jeden příběh patří Danielovi, jemuž umírá otec, ten opačný Zuzaně, která odešla od partnera. Ty dva spojuje jen byt, o který se dělí, a palindromy psané na zadní stranu vzkazů. Ale nedá se i život přečíst z jedné a druhé strany stejně? Možná. Zůstává každopádně na čtenáři, kterou stranou začne. Jen pozor: co je pro jednoho hra, může být pro Daniela se Zuzanou osudová volba. \n–––\nChtěli jsme napsat knížku spolu. Protože to už dlouho nikdo neudělal. Abychom zjistili, jaké to je, když odlišné perspektivy postav nesimuluje jeden autor. A taky jsme chtěli dát čtenáři možnost číst román ze dvou stran, a tak rozhodnout, jak začne a jak skončí.— Jana Šrámková a Jan Němec, autoři \nProstě bude po všech stránkách praktičtější věřit, že je to mnou.  — Zuzana  \nNikdy jsem vlastně nerozuměl lidem, co se od svých ex úplně odstřihnou. Prohlašujou, že minulost je pryč. Až na to, že minulost člověka udělala tím, kým je. Takže není pryč nikdy. Sladký, hořký tajemství: přítomnost je pryč.  — Daniel