Editorial\nPoznejte antivirové rostliny\nMnohé rostliny obsahují celou řadu látek, kterými se brání proti okusu hmyzem či obratlovci, proti vysoké intenzitě UV záření a také proti různým patogenům. A právě tyto tzv. sekundární metabolity je možno využít mimo jiné k prevenci či léčbě různých onemocnění. Představíme si některé rostliny, které jsou testovány pro své antivirové účinky.\nJak je odhalováno tajemství dědičné informace banánovníku?\nBanánovníky patří mezi nejdůležitější plodiny na světě, tvoří podstatnou část výživy mnoha milionů lidí. Znalost jejich dědičné informace tak může být klíčová pro jejich dlouhodobé udržení i s ohledem na onemocnění, která je mohou ohrožovat. Jedno z nejdůležitějších středisek výzkumu banánovníku se nachází u nás v Olomouci a my si tento výzkum i banánovník samotný blíže představíme.\nRostliny jako zdroj vitaminu C\nRostliny, především ve formě ovoce a zeleniny, jsou nejdůležitějším zdrojem vitaminu C, neboť člověk v evoluci přišel o schopnost si tento vitamin sám vytvářet. Třemi rekordmany v obsahu vitaminu C jsou v rostlinné říši plody australského stromu vrcholáku Ferdinandova a jihoamerických stromů camu camu a aceroly. Seznamte se blíže a zjistěte, kolik vitaminu C obsahují jejich plody i k čemu náš organismus tento vitamin potřebuje.\nLahvovník, šolucha a okurkovník – obří sukulenty Sokotry\nNa ostrově Sokotra se setkáme nejen s unikátní rozmanitostí rostlinných druhů, ale i s typickým ostrovním gigantismem. Pojďte se s námi podívat na zdejší obří sukulenty, které sice patří do zcela odlišných rostlinných skupin, ale shodně se v průběhu evoluce vydaly cestou vedoucí k typické podobě: ztlustlý sukulentní kmen s malou olistěnou korunou.\nFotosenzitizující rostliny aneb jak rostliny zvyšují naši citlivost na sluneční záření\nRostliny obsahují velké množství biologicky aktivních látek, mnohé jsme si již na stránkách našeho časopisu představili. Bioaktivní látky také zodpovídají za jedovatost rostlin. Specifickou reakcí na některé přírodní i syntetické látky je fotosenzitizace. Představíme si rostliny, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření, neboť jich je celá řada.  \nSmrže – oblíbené jedlé houby našeho jara\nKačenky jsme vám představili loni na jaře a nyní se blíže podíváme na jejich „bratry“, smrže. I ty patří mezi jedlé jarní houby. A víte, že byl popsán dokonce smrž pražský? Ale není to s ním právě jednoduché, jak se později ukázalo. Pojďte s námi poodhalit tajemství smržů a jako bonus se dozvíte i jak smrže využít v kulinářství.\nZa rostlinami na sopky Chile\nPokud se s evropskými botanickými znalostmi vydáte na druhý konec světa, čekají vás mnohá překvapení. Třeba violky „převlečené“ za netřesky či pampelišky, které se ve skutečnosti jmenují prasetníky a tvoří úplně jiný druh. Některé rostliny zcela nečekaně žahají jako naše kopřivy a na bochánku rostlin z čeledi miříkovitých lze spočinout a opalovat se. Zkuste to třeba s naší mrkví… Zveme vás na výpravu na sopky Chile, která vás nenechá chladnými.\nCist ladanový – tajemná „skalní růže“ s vůní ambry\nPojďte se s námi vydat do oblasti Středomoří za tajemnou skalní růží, jejíž vonné látky používali již staří Egypťané. Éterický olej labdanum je považován za nejkomplexnější vonnou látku s živočišnou vůní podobnou ambře a s mnoha dalšími zajímavými účinky.\nDreveník, okno do přírody konce třetihor v Evropě\nI v tomto dílu seriálu Cesta do pravěku se podíváme do období konce třetihor, tentokrát nás však na cestě budou provázet vápenité uloženiny dávných pramenišť. Zavedeme vás na Slovensko, na lokalitu, kde byla prokázána řada dřevin, které sice jako relikty přetrvaly na severní polokouli, ale v Evropě úplně vymřely po ochlazení během čtvrtohor.\nJaká bude budoucnost šlechtění rostlin?\nModerní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí. Představíme vám pro a proti jednotlivých používaných přístupů.\nNeviditelní kosmonauti. 5. díl. Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)\nGravitaci zná každý, Isaac Newton ji prý objevil, když mu na hlavu spadlo jablko. Jak ale gravitaci vnímají jednobuněčné mikroorganismy a jak se tyto poznatky dají uplatnit při výzkumu přežití v extrémních podmínkách ve vesmíru? V tomto díle Neviditelných kosmonautů vám představíme krásnoočka.\nDendrologická zahrada v Průhonicích\nV dalším díle seriálu Botanické zahrady a arboreta ČR vás zavedeme do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, která se řadí k předním botanickým zahradám nejen u nás. V posledních letech se sbírky rozrostly na téměř 10000 taxonů dřevin a vytrvalých rostlin zasazených do úžasného krajinářského celku, je tedy opravdu proč zahradu navštívit.\nLilek brambor se představuje aneb co možná nevíte o bramborách\nKdo by neznal lilek brambor, který je již od 18. století běžnou součástí jídelníčku nás, Středoevropanů. Staří Inkové však brambory pěstovali již před 8000 lety a nyní Mezinárodní bramborové centrum v Peru udržuje největší sbírku brambor na světě, kterou tvoří 4354 tradičních, převážně andských odrůd. A víte, že se nepěstuje jen lilek brambor a od něj odvozené odrůdy, ale i jiné druhy lilku s podobnými hlízami?\nChoroše způsobující hnilobu dřeva i jako zdroj bioaktivních látek\nDomníváte se, že choroše jsou jen nejedlé druhy hub? V tomto díle našeho seriálu vás vyvedeme z tohoto tradovaného omylu a představíme vám choroše, který má jedlé a chutné plodnice. Řada chorošů obsahuje také bioaktivní látky s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky.\nSlepé cesty rostlinných biotechnologií? Vegetativní křížení\nRostlinné biotechnologie zahrnují celou škálu postupů od řízkování a roubování až po molekulární techniky. Některé z nich se v průběhu času ukázaly jako nedostatečně produktivní či nevhodné. V tomto novém seriálu vám ukážeme některé z nich a začneme vegetativním křížením.\nTřezalka tečkovaná – léčivka nejen proti depresi\nNejen cizokrajné rostliny mají  léčivé účinky, mnoho léčivých rostlin může nabídnout i naše původní flóra. Zaměříme se na jednu z nejznámějších a nejpoužívanějších léčivek u nás – třezalku tečkovanou, která je známa především pro své antidepresivní účinky, ale příznivých účinků má mnohem více.