Je možné prožít skutečné dobrodružství?Jako malý ustrašený chlapec s andělsky čistým srdcem prožít dobrodružství, kterému nikdo nikdy neuvěří. I přesto si to prožít na vlastní kůži do morku kostí. Prožít vše co zocelí poutníkovu mysl. Děsivý strach, štiplavý chlad, hlad a bolest. Ale i nekončící údiv nad nemožným, které hlava nepobere a je přístupné pouze srdcem. Na konci dne usnout vysílením s hlavou opřenou o sedlo a přikrytý medvědí kůží. Bez tušení jestli příští den přinese úspěch mise nebo smrt v pařátech čehosi nepoznaného co vyskočí ze tmy. Získat nové přátele, které běžný smrtelník nemá šanci potkat, natož pak býti jimi doprovázen na své pouti. Vstanou po jejich boku tváří v tvář nepříteli tak mocnému a temnému, že nebe není schopno jeho jméno vyslovit a peklo se při jeho vyřčení otřese. Proletět se jako černý pasažér na hřbetu draka. Při útěku z jejich sluje div neutonout na hřbetu velryby, která se proplétá jeskynními labyrinty zatopenými mrazivou vodou. Aby se pak ocitl, při střetu dvou armád, ve středu bojiště a v dlani chránit křehký květ před neúprosnou vřavou. Je možné takové dobrodružství přežít a udržet si krom těla i zdravý rozum? A co víc užít si to natolik, že není nic na světě, co by zabránilo hlavnímu hrdinovi se do takového světa vrátit zpět.