Obsah časopisu Nová Botanika 2019/2\nEditorial\nSokotra – ostrov na konci světa\nPlných 37 % endemických cévnatých rostlin roste v mnoha rodech na ostrově pozoruhodné krásy a neuvěřitelného přírodního bohatství, který leží poblíž pobřeží Afriky a Arabského poloostrova. Všechny tyto rostlinné poklady skrývá ostrov tajuplného názvu, Sokotra. Vydejte se s námi seznámit s pozoruhodnými druhy rostlin v novém seriálu Sokotra – ostrov na konci světa.\nAmalaki – indické ovoce s léčivými účinky \nAmalaki je potravina, ale i tradiční léčivo pocházející z jihovýchodní Asie. Pod názvem amalaki, indický angrešt či amla se skrývá Phyllanthus emblica, strom z čeledi smuteňovitých. Plody amalaki obsahují velké množství bioaktivních látek, díky nimž má tato rostlina v tradiční ájurvédské medicíně výsostné postavení.\nZ moře na souš. Pozoruhodná evoluční cesta rostlin\nVypravte se s námi do nejdávnější minulosti planety Země, do dob, kdy vznikal život a do období, kdy vznikaly a vyvíjely se první rostliny. Vydejme se na cestu, která rostlinám trvala několik miliard let, ale pro některé může již brzy skončit.\nO hře hmyzu s rostlinami. 1. díl. Květy neopylují jen včely\nJak rostliny vynalézaly a zdokonalovaly svůj nepřeberný repertoár vyzývavých a okázalých lákadel a návnad i nenápadných osidel? A jak tomu hmyz přizpůsoboval své smysly, stavbu těla, způsob života a chování? Představíme si pestrobarevnou soutěživou hru hmyzu s rostlinami, která začala již někdy v druhohorách a plně se rozvinula během třetihor.\nRostliny rodu vrcholák (Terminalia) – poklady tradiční (nejen) ájurvédské medicíny\nVýznam rostlin ájurvédské medicíny již dávno přesáhl hranice indického subkontinentu a tyto rostliny se staly jedněmi z nejrozšířenějších tradičních léčiv na celém světě. A to je hlavní důvod, proč bychom je měli znát a případně vyzkoušet jejich blahodárné účinky na naše zdraví. A proč se navíc neseznámit s rekordmanem v obsahu vitaminu C v rostlinné říši?\nNovinky ve složení evropských lesů v pliocénu\nPaleobotanická cesta do pravěku nás tentokrát zavede do lesů na konci třetihor, do období zvaného pliocén. V té době došlo k prudkému ochlazení klimatu na Zemi, teplomilné rostliny začaly ustupovat na jih, ale naše lesy byly mnohem pestřejší než dnes. Z nám bližších druhů se na území Evropy vyskytovaly zajímavé borovicovité rostliny, ale také řada rostlin, které dnes přežívají jen ve východní části Severní Ameriky a v Přední a východní Asii. Vítejte v období, kdy u nás rostly jinany, tisovce, patisovce, sekvoje, pajehličníky, hlavotisy, toreje či gumojilmy.\nZnáte bér italský?\nBér italský je zajímavá bezlepková plodina, která se dá pěstovat i u nás. Nejenže má bér vyšší výživovou hodnotu než rýže nebo pšenice, ale využívá se i jako léčivá rostlina. Seznamte se s rostlinou, která má zajímavou historii, ale i cenné obsahové látky a velký potenciál využití.\nAndrogeneze aneb když má rostlina pouze otce\nJe možné, aby potomek měl genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů? Androgeneze je způsob rozmnožování, při kterém zdědí potomek geny pouze od otcovského organismu. Tento způsob reprodukce si „vymyslelo“ několik organismů přirozeně, ale praktický význam má hlavně umělá androgeneze u rostlin.\nNejstarší rostliny na světě. O borovici dlouhověké\nBorovice dlouhověká je nejstarším jehličnanem na světě, může se dožívat stovek až tisíců let. Za nejstarší exemplář borovice dlouhověké je považován strom starý 5062 let. Tento strom sice není nejstarším živým organismem na naší planetě, nicméně je nejstarším jehličnanem se solitérním kmenem. Vypravme se navštívit živé stromy starší než egyptské pyramidy v Gíze.\nO hře hmyzu s rostlinami. 2. díl. Darwinův lišaj a madagaskarská orchidej\nNěkteré rostliny mají květní trubky či ostruhy tak hluboké, že jsou při opylování odkázány jen na motýly se sosákem nadměrné velikosti. K nim patří především lišajové, mistrní letci vlahých večerů. Představte si ale lišaje se sosáčkem délky kolem 22 cm, jak se krmí nektarem z více než 30 cm dlouhé ostruhy krásné orchideje. Napínavé pátrání po tajemném opylovači z Madagaskaru trvalo skoro 150 let… Druhé dějství hry hmyzu s rostlinami pokračuje a poznáme v něm také pestrý život včel a čmeláků.\nExotické rostliny východní Asie. 3. díl. Co spojuje plamének, kosatec a kapraď?\nKrásky Dálného východu, které je možno úspěšně pěstovat v našich podmínkách, jsme vám již představili v předchozích dílech seriálu. Nyní se zaměříme na druhy, které rostou v nových podmínkách zcela odlišně než ve své domovině. Představíme vám jak zástupce kapradin, tak i kvetoucích rostlin.\nKde se ukládají semena? Pozvánka do genové banky\nSedláci dobře věděli, že semena se musí přesévat každé tři roky, aby odrůdu neztratili. Podobně udržovali semena šlechtitelé, semenáři a instituce zaměřené na uchovávání odrůd. Semena se přechovávala v suterénu budov, ve skladech, kde byla nižší teplota, ale stejně musela být přesévána dle botanického druhu po 3–7 letech. Tak vznikaly genové banky.\nProměny květinových záhonů\nTéměř všechny věci kolem nás podléhají neustálým změnám a vývoji. V oblasti rostlin a zahradnictví, kde rostliny rostou pořád stejně rychle, má člověk-zahradník často tendenci být spíše konzervativní a nepodléhat tak snadno módním vlnám. Ale vývoj se nedá zastavit, a tak se i květinové záhony kolem nás proměňují a mohou být krásnými pestrobarevnými oázami plnými života.\nČirůvka fialová a čirůvka dvoubarvá pro oko i na talíř\nKonec léta a především podzim jsou u nás většinou houbové „žně“. S oblíbenými hřibovitými houbami to je v pozdním podzimu dost slabé, zato lupenatými houbami se v této době lesy přímo hemží. Z mnoha podzimních dobrých jedlých lupenatých hub vám představíme dva vskutku výborné druhy: čirůvku fialovou a čirůvku dvoubarvou.\nJak se rostliny vyrovnávají s mrazem aneb zimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých plodin\nProč v dnešních převažujících mírných zimách studovat mrazuvzdornost? Ukazuje se, že v rámci probíhajících klimatických změn může docházet k extrémním výkyvům. Podprůměrné srážky v kombinaci s vyššími teplotami zvyšují pravděpodobnost poškození ozimých plodin v případě náhlého ochlazení a zároveň chybějící sněhová vrstva umožňuje rychlé promrzání rostlinných pletiv. Proto je třeba testovat zimovzdornost plodin a následně k pěstování doporučovat odrůdy dostatečně odolné vůči mrazu.\nNeviditelní kosmonauti. 4. díl. Sinice Chroococcidiopsis sp.\nSinice jsou schopny přežívat skoro ve všech typech extrémních prostředí, a proto jsou využívány pro různé typy experimentů testujících limity přežití v kosmickém prostředí, ať už v meziplanetárním prostoru, nebo na planetách a měsících. Představíme vám zástupce rodu Chroococcidiopsis, kteří se vyskytují v horkých i chladných pouštích naší planety.\nChoroše způsobující bílou hnilobu dřeva\nV tomto pokračování seriálu o houbách Průhonického parku si představíme další skupinu chorošů rostoucích na živých nebo odumřelých dřevinách. Většina představovaných druhů chorošů vyvolává v napadeném dřevě bílou hnilobu dřeva a zmíněné druhy můžete potkat na svých procházkách přírodou.\nŽivá fosilie - jinan dvoulaločný\nJinan dvoulaločný je jediný žijící zástupce kdysi druhově bohaté čeledi jinanovitých. Díky tomu, že jinan přežívá v prakticky nezměněné podobě již více než 200 milionů let, bývá označován jako živoucí fosilie. Býval často vysazován poblíž taoistických a buddhistických klášterů, kde dnes najdeme nejstarší exempláře. Do Evropy byla semena jinanu dvoulaločného dovezena v roce 1730 a od té doby zdomácněl v našich zahradách a parcích. Jinan je ale i významná léčivka, a proto si o něm povíme více.