Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami. A právě zde tkví komika příběhu: mezi vznešeností jazyka vypravěče a hrdinů příběhu a mezi všedností jejich rozprav. Vančurovo Rozmarné léto bývá často považováno za nepřeložitelné. Souvisí to jak s jazykovými prostředky, jimiž vytváří autor styl svého vyprávění, tak s vývojem kontextu, v němž se kniha již osmdesát let pohybuje. „(Specifičnost Vladislava Vančury tkví v tom), že skrze avantgardní hledání došel posléze ke klasickému pojetí epiky, pro niž se mu však jako žádnému světovému prozaikovi podařilo vyvlastnit všechny podstatné objevy lyrického moderního básnictví.“ —M. Kundera, Umění románu