Boží muka je první samostatné dílo Karla Čapka. Jedná se o drobné prózy, v nichž autor soustředil pozornost na věci zdánlivě se vymykající lidskému rozumu, jsou v nejednom případě válečnými událostmi přímo inspirovány. Stavební princip třinácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštěné události: k původu záhadné stopy ve sněhu, k osudu dívky bez domova, k povaze prchajícího zločince či k cizí minulosti, a všechny svědčí o autorově hlubokém soucitu s lidmi a jejich omyly.