Filozofická próza průzračná jako horký středozemní den  \nMuž, který přišel o manželku, se vrací na místo, kde spolu trávili dovolenou. A kde také před lety ztratil iluze o vlastní bezúhonnosti. Řecko a jeho vůně, hotel, podivná netečnost a nejistota hrdiny uvnitř. V jiném podnebí ho přepadají nové myšlenky a vlivem zdánlivých náhod, křivd a zrad se jeho život přetváří do zcela jiné podoby. Vypadá to, že domů už není návratu. \nPro českou prózu netypický filozofický román, který se prostřednictvím milostného příběhu propadá k otázkám sebeuvědomění, úvahám o podobě světa nebo principům fungování lidské mysli.\n–––\nPopravdě, jeden z mých hlavních cílů při psaní je, abych měl pocit, že to, co vzniká, jsou mým podvědomím přežvýkané reálné události a myšlenky, které pak bdělá mysl vyvrhuje v jakési pozměněné, natrávené, ale konzistentní podobě. \nProstředí, ve kterém se kniha odehrává, je mi blízké. Ten specifický druh duševního i tělesného vyčerpání s potřebou topit se v apatii a zároveň v morbidních myšlenkách, které tohle podnebí přináší hlavní postavě v knize, znám velmi dobře, to prostředí na mě má velmi podobný vliv.