Souborné vydání dvou memoárových textů zachycuje téměř čtvrt století Ondokova života. Ve Vzpomínkách na studijní léta autor popisuje život v budějovickém petrinském internátu od roku 1939, středoškolská studia přerušená za druhé světové války, vysokoškolská studia v Brně ukončená nástupem komunistického režimu a vyprávění končí zatčením agenty StB na podzim roku 1951. V Muklovském Vatikánu pak Ondok líčí svůj pobyt v komunistických vězeních v letech 1951-1963, kam se dostal za tajně udělené kněžské svěcení a organizování filozoficko-náboženských vzdělávacích kroužků pro studenty. Oba vzpomínkové texty jsou psány podobným stylem, v němž se vyprávění střídá s úvahami a ve kterém autor nezapřel svůj jedinečný smysl pro humor.

Josef Petr Ondok (1926-2003) byl katolický kněz, v období komunismu bez státního souhlasu k duchovenské činnosti. Od září 1951 do května 1963 byl z politických důvodů vězněn. Od konce 60. let do roku 1991 pracoval jako vědecký pracovník Botanického ústavu ČSAV v Třeboni, poté přednášel filozofii a etiku na teologické a biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Mým hlavním záměrem není dokumentovat a analyzovat dobu represí a soustavné perzekuce církve komunistickým režimem, k níž patřilo i souzení a věznění jejích představitelů, ale něco mnohem prostšího: evokovat atmosféru soužití kněží v podmínkách vězení, v nichž se setkaly osobnosti nejrůznějšího typu. Nejdůležitějším motivem, který mne pudí k tomuto vzpomínání, je především a na prvém místě má hluboká a opravdová vděčnost za setkání s nimi. Jsem jim v mnohém dlužen… Následující stránky chtějí evokovat atmosféru našeho soužití v kriminálu ve zcela konkrétní podobě. Podat jakýsi jeho drobnohled, pohled klíčovou dírkou, který by přiblížil všechny, i ty nejlidštější aspekty života včetně našich iluzí, obav, selhání, obranných postojů, prožívaných osobních problémů, ale i svědectví věrnosti, statečnosti a neohroženosti.“ (Muklovský Vatikán)