Obsah Nové Botaniky 2022/2\nEditorial\nGalapágy – zatím stále neztracený ráj\nGalapážské souostroví tvoří 61 ostrovů a ostrůvků vulkanického původu, které proslavil Charles Darwin především výzkumem evoluce různých druhů pěnkavek – tzv. Darwinových pěnkav. My se po jeho stopách vydáme za endemickými rostlinami těchto pozoruhodných ostrovů.\nMalé molekuly s velkým posláním aneb i rostlina má své hormony\nRostliny mají, stejně jako živočichové, hormony, kterým u rostlin říkáme fytohormony. Pohyb rostliny za zdrojem světla či na základě gravitace, zrání plodů a mnoho dalších jevů mají na svědomí právě rostlinné hormony. Jak se liší od živočišných, jaké fytohormony známe a jak působí, si představíme v tomto novém seriálu.\nViktorie bolivijská s největším listem mezi lekníny\nPředstavte si, že jste rostlina a čekáte v herbáři Královských botanických zahrad v Kew dlouhých 177 let, aby vás konečně rozeznali od vaší příbuzné. Přesně to se letos stalo viktorii bolivijské, která se konečně dočkala. Nově pojmenovaná rekordmanka má největší list mezi leknínovitými rostlinami s nosností až 80 kg.\nSítiny, sítinovce, sítinky. Rozmanitost sítin – nové rody podle nejnovějších výzkumů\nBřehy rybníků, lesní cesty a horská úbočí, všude tam můžete najít zástupce rostlin, které tradičně patřily do rodu sítina. Na základě dlouhodobého výzkumu a fylogenetických analýz byly některé skupiny z rodu sítina nově vyčleněny a mají své vlastní unikátní rody. U nás již sítiny nenajdete, ale zato máme třeba sítinovce a sítinky.\nJak se budí semena?\nVýsledkem reprodukčního úsilí rostlin je obvykle vznik semen jakožto předpokladu pokračování dalších generací. V semenech je ukryta genetická informace embrya i zásobní látky v endospermu. Proces klíčení semen je složitou kaskádou dějů řízenou hormonálně, ale reagující na podmínky prostředí. Jak se budí semena, některá dokonce až po nekonečných 32 tisících let?\nKvěty bez odměny aneb neodolatelné šálivé rostliny  \nMyslíte si, že nesplněné sliby patří jen do říše lidí? Kdepak. I některé rostliny se naučily dokonale klamat své hmyzí návštěvníky, které využijí pro opylení svých květů. A odměna? Žádná. Někdy nalákaným návštěvníkům dokonce hrozí uvěznění. Jak to rostliny dělají? Poznejte jejich triky a objevte i největší květ v rostlinné říši.\nMotýlí keře a jejich léčivé účinky\nKomule nebo také budleje jsou známé okrasné keře, které omamně voní a na svůj nektar lákají hlavně motýly. Méně známé je, že jsou to také potenciálně léčivé rostliny s řadou účinků, které jsou stále zkoumány.\nHouby přírodní rezervace Žernov\nCenné území s komplexem rybníků, mokřadních olšin, luhů, teplomilných doubrav a dubohabřin v rámci přírodní rezervace Žernov je místem, odkud je v současnosti známo 645 druhů hub. Při další mykologické exkurzi si představíme hřib rudonachový, rosolovku houbomilnou, kozák dubový, prudce jedovatou závojenku olovovou a pstřeň dubový, známý jako volský jazyk.\nLéčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Šalvěje\nZe šalvějí je u nás tradičně nejznámější šalvěj lékařská a v poslední době šalvěj hispánská, propagovaná jako tzv. chia semínka. Představíme si také šalvěj červenokořennou s léčebnou tradicí několika tisíc let a šalvěj divotvornou s halucinogenními účinky. U jakých neduhů se mohou tyto šalvěje hodit?\nAfrické domestikační centrum\nKávovník, ale i bavlník, palma olejná, obilniny jako africká rýže, proso a čirok či luštěnina vigna a ibišek pocházejí z Afriky. Tedy kontinentu, odkud pochází i člověk. A právě člověk řadu z afrických plodin domestikoval a dnes je využívá po celém světě. Tyto i další druhy poznejte v naší další výpravě za rostlinami ve službách člověka.\nKávovník – od kávy k evoluci\nDíky které rostlině si můžeme dopřávat svůj šálek kávy? Jaké má květy a plody? Odkud pochází? Jaký je rozdíl mezi arabikou a robustou? Jaké obsahuje káva látky a je zdravá? Třeba nad šálkem kávy si pročtěte nejnovější informace o kávovníku a jeho účincích.\nPšenice a její odolnost vůči stresům\nNejpěstovanější plodina světa – pšenice setá – poutá stále pozornost řady výzkumníků a šlechtitelů, neboť tvoří základ jídelníčku pro více než třetinu lidí na Zemi. Genom pšenice je již přečten, ale jak se vyrovnat s měnícími se klimatickými podmínkami a odolností pšenice vůči různým stresům?\nBrutnák lékařský – obletovaná léčivka\nMá co nabídnout, a proto nemá nouzi o ctitelky, především včely. Obletovaná léčivka, brutnák lékařský, nabízí nejen pyl a výživný nektar, ale řadu zajímavých obsahových látek má i pro nás. Jednou z nich je např. gama-linolenová kyselina (GLA), patřící do tzv. omega-6 nenasycených mastných kyselin.\nDřevina s tajemným jménem azobé\nZ vlhkých tropických lesů západní a střední Afriky pochází lofira křídlatá alias azobé, která má extrémně tvrdé dřevo používané pro náročné venkovní stavby, jako jsou vlnolamy nebo mosty. Tipnete si, ze kterého stromu je nová Trojská lávka? Azobé obsahuje také velké množství bioaktivních látek a je používána i v tradiční medicíně.\nLibeček lékařský – více než koření\nV čeledi miříkovitých najdeme řadu představitelů známé zeleniny (např. oblíbené trio mrkev, petržel, celer) či koření (kmín, kopr, koriandr, fenykl). Vařené brambory si ani neumíme představit bez kmínu a další ingredience, a tou jsou sušené listy jiné miříkovité rostliny, libečku lékařského. Hlavní léčivou drogou libečku s mnoha příznivými účinky na zdraví je ale oddenek s kořeny.\n