Básník a překladatel Ladislav Fikar vydal za svého života jedinou sbírku veršů – Samotín. Když v roce 1975 zemřel, zapsal si Jan Zábrana do deníku, že je to „jedna z nejkrásnějších knih české poezie“. Ale co předcházelo její překvapující zralosti, kde pramenila Fikarova ohromná něha i plachá jemnost, a nakolik bylo jeho básnické mlčení mlčením definitivním? Odpovědi na tyto otázky naznačuje knížka Pod čarou, výběr z juvenilií a básní nezařazených do Samotína a cyklu Kámen na hrob. ascunde descrierea