Děj knihy začíná tam, kde ostatní příběhy většinou končí – svatbou. Požehnaná událost však spouští život s mnoha bolestmi a citovým strádáním. Agnes, hlavní postava stejnojmenné ústřední povídky, se musí vyrovnat nejen s nepřátelskou tchyní a švagrem, ale i s politikou, která osudově zasáhne do jejího života. Připojení Hlučínska k Německu v roce 1938 a manželova vojenská služba ve wehrmachtu dramaticky ovlivní život Agnes i její rodiny. Autorka zachytila úpornou snahu slezské venkovanky Agnes o důstojný život, její prohry v boji s moderním světem, který se rodil během 20. století. Tradiční hodnoty zanikají, ale Agnes tomuto procesu nerozumí, nechce ho přijmout. Přesto nový svět vpadá do jejího života a rozbíjí ho. Životní dráhu dalších hrdinek ovlivňuje také pohnutá doba, národnostní původ i láska. Staré ženy zůstávají obklopeny samotou, pohrouženy do svých vzpomínek, jako by čekaly na poslední zprávu, která má odhalit smysl jejich života ( Hedin hříšný život). Dvacátého století ve Slezsku se týká i odsun Němců, který v knize prožívá dívka Edeltraud ( Šepoty třebomských polí). V dalších drobných prózách se setkáváme s osudy rodiny Agnes o mnoho let později. Jsme svědky vnitřního boje Agnesiny snachy ve chvíli, kdy má odhalit své dceři Agátě původ jejího rodu a odevzdat jí tak ono „dědictví“ (Hořké ovoce), nebo sledujeme Agátu, kdy má toto nečekané dědictví přijmout za své (Dědictví). Kniha bourá tradiční povědomí o lidech z Hlučínska, odhaluje jejich mentalitu a přibližuje je tradiční české společnosti.