Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme. Přítomnost médií v lidském životě obvykle vnímáme, jen pokud jde o jejich technologickou infrastrukturu, je ale třeba si uvědomit, že intuitivnost a samozřejmost jejich používání vedou k tomu, že mizejí z našeho aktivního vědomí a stávají se neviditelnými. Autor představuje nové formy společenského uspořádání, které vznikají vlivem globálního masového používání mediálních technologií. Život v médiích narušuje tradiční sociální hierarchii, založenou na moci, a nahrazuje ji příslibem participační kultury, v níž soutěžení ustupuje spolupráci. Tato kultura sdílení klade důraz na kreativitu a společenskou angažovanost. Na druhou stranu kvůli „hypersociabilitě“ dnešní společnosti médií ztrácíme smysl pro vlastní jedinečnost a individualitu; jsme kolektivně ztraceni v technologiích, podobně jako zombie, které Deuze používá jako metaforu hybridního světa. Životní a mediovaný svět se do sebe vzájemně hroutí a nelze už je spolehlivě rozlišit. Vzhledem ke strategiím přežití, které v médiích zaujímáme a které jsou analogické se strategiemi přežití v primitivních společenstvích, je možné éru moderních médií považovat jen za další etapu vývoje lidského druhu.