Brilantně vystavěné, mnohovrstevnaté dílo, které je právem mnohými považováno za nejlepší přistěhovalecký román americké literatury vůbec, vypráví příběh malého židovského chlapce z prostředí chudinských přistěhovaleckých čtvrtí New Yorku na počátku 20. století. Hlavní hrdina David Schearl zoufale touží někam patřit, ale nedaří se mu zapadnout ani mezi své vrstevníky ani do své vlastní rodiny, v níž je mu nepřítelem chorobně žárlivý, násilnický otec. Středobodem života tak pro něj zůstává jeho úzkostlivě blízký vztah s matkou a později i nově probuzený, exaltovaný zájem o otázky víry. Rothův New York přistěhovalců je svět bezútěšný, bezohledný, krutý a svým obyvatelům jejich tíživou situaci v ničem neulehčuje. Město se v očích přecitlivělého dítěte stává živým organismem, kdykoliv připraveným ukázat svou odvrácenou tvář. Celý román, který lze považovat za svébytnou odpověď na evropskou literární modernu v čele s Jamesem Joycem, svou formální stavbou připomíná roztříštěný svět velkoměsta: Roth do půdorysu tradičního vyprávění, oživeného poetickými, metaforickými obrazy, vsadil pasáže proudu vědomí a mozaiku jazyka ulice, tvořenou promluvami nespočetných národností. Kniha pak vrcholí halucinogenní experimentální koláží využívající postupu filmového střihu, v níž se všechny předchozí motivy setkávají a jazyk ulice je zde naplno a nekompromisně obnžen ve své vulgaritě a stává se nositelem obrazu změti velkoměstské ulice. I přes svou experimentální povahu je dílo neuvěřitelně čtivé a čtenářsky přístupné.