Cestopis Podruhé do světa je mojí devátou knihou, a prakticky navazuje na obdobné dílo, které vyšlo pod názvem Do světa to není daleko, zabývající se danou tematikou v rozsahu od dětství až do roku 2008, kdy jsem se vydal do Japonska.



Název Podruhé do světa je poněkud zavádějící, neboť pokud zahrnu do svých cestovatelských aktivit i země, jež jsem navštívil zcela krátce, napočítám na 65 destinací. Představa, že v době silně ovlivněné televizí a internetem, kdy v časovém intervalu několika minut zaregistrujeme událostí, odehrávající se na druhé straně zeměkoule, čtenář nevyjde, díky mému literárnímu dílu, z údivu, by byla hrubě zavádějící a nanejvýš směšná. Turistika prožívá boom, a mnohé, o čemž se zmiňuji, už zažili cestovatelé na vlastní kůži. Avšak i toto konstatování má svoje “ale“.

Přece jen, ne každý se vydává na toulky, a ne každý se dostane právě do v knize zmiňovaných míst. A i ti nejotrlejší světoběžníci mohou minout takové cíle, jako třeba vodopád, řítící se přímo do centra města v rakouském Bad Gateinu, neobvyklou koncentraci go-go barů v Angeles na Filipínách, zdejší Údolí ozvěn se zavěšenými rakvemi, monument Time Capsule v Jižní Koreji a tamější ostrovy JeJu a Jindo s tzv. Mojžíšovým zázrakem, gejzírová pole Tatio v poušti Atacama v Chile, letní jízdu na saních na Madeiře, světově proslulé Národní palácové muzeum v Taipei i klášter Guang Shan s monumentální sochou Buddhy na Taiwanu nebo méně známou romantickou oblast Jonquiere v Kanadě.

Z předešlého vyplývá, že kniha se týká následujících států: Rakousko, Filipíny, Jižní Korea, Chile, ostrov Madeira, Portugalsko, Taiwan a Kanada. Dvacet procent obsahu náleží domácímu cestovnímu ruchu. Třeba orloj s mnoha funkcemi v Kryštofově Údolí, tzv. Sloní kameny poblíž Jitravy, sochy Václava Levého, vytesané do pískovcových skal u Želíz, pohádková přehrada Les Království na Labi nedaleko Bílé Třemešné a pod. I to vše je mimořádně přitažlivé. Lákavých je i 37 barevných fotografií z vlastního archivu.

Je nutné zdůraznit, že čtenářům nepředkládám turistického průvodce, přičemž ale údaje o městech, přírodních krásách, historických i moderních stavbách, muzeích a pod. jsou relativně obsažné. Nebylo by žádným problémem zvýšit počet stránek o fakta, převzatá právě třeba z internetu, avšak k něčemu podobnému nechci propůjčit, a zabývám se tím, co jsem si sám prohlédl.. Jen tak se dostává do rukou čtenářů sice útlejší, ale na reálných základech postavená kniha, jejímž účelem je, v rámci možností informovat o nejzákladnějších reáliích, vzbudit případný zájem o danou destinaci, a v neposlední řadě pobavit a zaujmout, a to díky různým příhodám, založeným na usměvavých, ale mnohdy i do určité míry rizikových situacích, což k cestování neodmyslitelně náleží. Chce se mi věřit, že kniha tyto požadavky splňuje.