Publikace pojednává o dosud nezmapovaných osudech lidí, kteří v naprosté většině upadli v zapomnění. Osudy motorářů, drakařů, elektrikářů, překladatelů, fotografů, doktorů, ale především palubních střelců, radiotelegrafistů a pilotů. Pilotů letadel bombardovacích i stíhacích. Souhrnně letců Karlovarska, kteří se rozhodli bojovat proti nacistům v RAF.
Kniha si bere za cíl především vzdát hold všem těmto mužům, jelikož přes nesčetné nesnáze opustili rozvrácenou vlast, aby odešli do ciziny. Ač mohli válku prostě přežít na klidném místě někde ve světě, odešli, aby za svou vlast bojovali. Aby jí vlastní snahou v zahraničí pomohli navrátit svobodu.
Mnozí odcházeli z dalšího důvodu, než byl „jen“ boje za svobodu. Mnozí odcházeli, jelikož v nejrůznějších kolonkách dokumentů museli vyplňovat náboženské vyznání. Co vyplňovali, bylo slůvko budící v tuto dobu pohoršení, ba co více odpor – JUDE.
Mnozí nebyli Jude, ale svou národností se původně hlásili k Němcům. Ti, kteří takto odcházeli, však nebyli nacisté, naopak, byla to v častých případech opozice nacistů, která nechtěla mlčet a přihlížet nacistickému brutálnímu násilí a psychické likvidaci svého vlastního národa. Tito v tuto chvíli více cítili jako svou vlast nikoliv Německo, ale Československo, ve kterém se narodili.
Všichni výše charakterizovaní mají jednu společnou vlastnost – sešli se po mílích a v některých případech i mnoha tisících mil vedoucích planetou – pod jedním praporem. Praporem britského Královského letectva a na svých uniformách svorně a hrdě nosili stejnou nášivku - CZECHOSLOVAKIA.
Svou podstatou se kniha pohybuje na hranici dvou literárních oblastí. Jednou částí je v oblasti literatury faktu, druhou v oblasti beletrie. Vše, co je v knize psáno, bylo v té nejdostupnější míře podloženo nejen vydanými publikacemi, které v různé míře zpracovávají toto téma, ale i vzpomínkami dosud žijících pamětníků či příbuzných. Hlavními zdroji se pro tuto publikaci staly dobové materiály uložené v archivech. Tím se nachází v prvé oblasti. Na některých místech se čtenář