Román Lakuna vypráví o dramatických letech první poloviny 20. století, o obrovských proměnách, které zasáhly celý svět, a o tom, jak se dějiny mohou podepsat na osudu jednoho konkrétního člověka, který je do tohoto pohnutého děje zatažen a jemuž nezbývá než se s tím nějak vyrovnat.

Protagonistou je fiktivní americký umělec Harrison Shepherd, který se vydává na obtížnou cestu za hledáním vlastní identity. Útočištěm jsou mu knihy a později i deník, do něhož si vše zapisuje. V Harrisonově životě by bylo nejspíš vše jinak, kdyby ho kdysi matka Mexičanka neodvezla do své rodné země, když opouštěla Harrisonova otce americké národnosti s jedním bohatým mexickým průmyslníkem. Putování mezi Mexikem a Spojenými státy americkými, k němuž jsou oba odsouzeni, je zároveň cestou mezi válkou a revolucí, fašismem a komunismem. A právě ve třicátých letech, kdy příběh začíná, obě země zasahují velké dějinné erupce.

Mimořádně mistrně zkonstruované zápletky přivádějí hrdinu k výjimečným setkáním, zejména s umělci, ale i s politiky: Diegem Riverou, Fridou Kahlo, ale i Lvem Trockým ve chvílích revolučního vzepětí, později zase s Douglasem MacArthurem nebo Johnem Edgarem Hooverem během „mccarthyovského honu na čarodějnice“. Kniha tak přináší nezapomenutelný portrét několika umělců, ale i umění samotného.

Harrison Shepherd je nakonec v Americe úspěšný, i když mu ke štěstí stále něco chybí. Třeba ten dávno ztracený deník, který si vedl a kvůli němuž nedokončil své poslední dílo. Tato zásadní „lakuna“ (mezera) se autorce stala klíčovou metaforou nejen pro „bílá místa“ v životě fiktivního umělce, ale i pro některé „mezery“ v našich životech a osudech.