Westminster 1184 -- na dvoře krále Jindřicha se hravá soutěživost zvrhne v cosi mnohem vážnějšího. Mladý dvořan Fulke FitzWarin neměl coby chlapec od velšských hranic postavení společníka prince Jana předem zajištěné, pro jeho rod to je odměna za věrnost královské koruně. FitzWarinové jsou stejně hrdí jako věrní, a tak když ho Jan obviní, že při hře švindluje, nemůže se Fulke neohradit. To je začátek zatvrzelé rivality, kterou ukončí až smrt. FitzWarinové sní o tom, že jim bude navráceno rodinné sídlo Whittington, že budou znovu pány na Bílém hradě. O léno přišli během války a nikdy jim nebylo znovu uděleno. Fulke le Brun doufá, že synova přítomnost na královském dvoře záležitost příznivě ovlivní, ale když hádka s princem Janem přinutí Fulka ode dvora odejít, musí se rodina spolehnout spíše na přirozené právo. Nepočítali ovšem s Janovou pomstychtivostí. Jeho potěšení odpírat FitzWarinům, co jim podle práva náleží, vede až k tomu, že mu Fulke odmítne zachovávat věrnost a stane se rebelem postaveným mimo zákon... O nic blíže není Fulke ani naplnění své milostné touhy. Mladistvé poblouznění lady Oonagh FitzGeraldovou se ani zdaleka nedá srovnávat s jeho trvalou láskou k mladé, temperamentní Maude le Vavasourové. Ve středověké Anglii je manželství více otázkou rodových svazků než srdce, a tak Fulkovi nezbývá než přihlížet, jak Maude její otec provdá za Theobalda Waltera. Naplnění velké lásky stojí v cestě jak Fulkův hluboký smysl pro loyalitu, tak další okolnosti -- i kdyby jeho učitel Theobald zemřel, co by on mohl Maude nabídnout kromě života na útěku...