Kniha představuje české prarodiče prostřednictvím analýzy kvantitativních dat z druhé vlny mezinárodního šetření SHARE zaměřeného na osoby starší 50 let a kvalitativní analýzy 53 hloubkových rozhovorů s babičkami, dědečky a matkami vnoučat/dětí do deseti let. Práce mapuje historický vývoj role prarodičů v rámci československé/české rodiny a diskutuje vliv současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace a rostoucí různosti rodinných forem na roli a pozici prarodičů v rodině. Ukazuje, jaká očekávání jsou kladena na současné české prarodiče a jaké místo je jim v rámci rodinných vztahů vymezováno (a jaké místo si sami vymezují). Jakou formu péče poskytují, za jakých okolností a s jakými dopady na život vlastní i život v rodinách svých dětí. Zabývá se rovněž faktory a okolnostmi, které spoluutváří konkrétní podoby naplňování role prarodiče. Zvláštní pozornost přitom věnuje genderové dimenzi prarodičovské role a místu, jež prarodičovství zaujímá v současných idealizovaných obrazech aktivního stárnutí. Představuje přitom prarodičovství jako sdílený proces ovlivněný genderovými představami o péči, na kterém participují i ostatní členové rodiny, nejen samotný prarodič a vnouče. Jakou roli hraje prarodičovství v životech současných seniorů/seniorek? Jak aktivními prarodiči jsou čeští senioři/seniorky? Jaké faktory ovlivňují míru zapojení prarodičů do péče? Liší se zapojení babiček a dědečků? Jak současný důraz na aktivní stárnutí ovlivňuje vnímání role prarodiče? Jak se liší očekávání spojená s rolí babičky a dědečka? Jak muži vnímají svou roli dědečka a jakou roli hraje v jejich životě? Proč jsou muži žijící v partnerství aktivnějšími dědečky?